Někdy se zastavit je moc důležité. Vždyť se na to podívejte, jsme ve věčném shonu. Ráno se probudíme a už přemýšlíme, co uvaříme k obědu, co bude k večeři a zase zítra na snídani. A kdyby jenom to. Já sama už se bez lístečku, spíš tedy pořádného listu, kde mám rozplánováno, co musím za další den udělat, už ani neobejdu. Uklidit, uvařit, vyžehlit, vyprat, oběhat úřady, vyřídit telefony, zařídit tohle a zařídit tamto…příjde mi, že toho máme na starosti nějak příliš. A takhle to jde den co den a najednou je půl roku pryč. Velikonoce vystřídají vánoce a my máme zase další narozeniny. A to je tím hlavním důvodem, proč se na chvíli zastavit a pověnovat se sama sobě.
