Asi to nejspíš zažil každý z nás. Přemýšlíte si ve své klidné hladině a z ničeho nic na vás někdo, možná i blízký člověk, ale může to být i váš šéf či kolega, kolegyně, slovně zaútočí. Nejprve se vzpamatujete ze šoku, co se to děje a pak je na vás, jak zareagujete.
Možnosti máte dvě. Zřejmě vás chce ten útočník naštvat a chce vám z neznámých důvodů zkazit den. Potřebuje se na někom vybít, není spokojen ve svém těle a není spokojen se svým životem. Proč jinak by tak znenadání útočil? Vždyť dospělý člověk by se měl přeci chovat dospěle, ne jako hloupé dítě, které si chce cokoli vyřvat.
Druhou možností je zamyslet se nad situací a jednoduše zůstat v klidu. Dá to sice práci, ale proč se stresovat cizím problémem. To, že někdo na nás huláká a nezná pravidla slušnosti, je jeho problém, nikoliv náš.